Jedná se maličké žilky na nohou, které mohou být červené, červenomodré až fialové barvy. Nevzhledné žilky, které kazí dojem z našich nohou a my se je snažíme skrývat, co to jde, si již vysloužily řadu označení – metličkové žilky, pavoučkové žilky, metličkové varixy či jednoduše metličky.

Je tomu tak proto, že jejich tvar připomíná právě metličky či pavoučky. Odborně se však nazývají venektázie či intradermální varixy (žíly). Z lékařského hlediska se jedná o onemocnění žil dolních končetin. V hojných případech se metličky nachází vedle větších křečových žil.

Sklon k tvorbě metličkových žil je do jisté míry dědičný, na svědomí je však často mívají i hormonální změny (metličkové žíly se často objeví v těhotenství, ale může je zapříčinit i menopauza či užívání hormonální antikoncepce) či onemocnění cévního systému.

Ke vzniku metličkových křečových žil může přispět i příliš časté stání nebo sezení.

Sklerotizace je  pro pacienta nenáročný zákrok, který se využívá k odstranění tzv. metliček a retikulárních křečových žil. Význam sklerotizace spočívá především v estetickém efektu. Během zákroku aplikuje lékař do žíly sklerotizační látku (Aethoxysklerol), která uvnitř vyvolá sterilní zánět. V důsledku toho se cévní stěna slepí a následně přemění ve vazivový pruh. Končetina je následně stažena kompresní punčochou a je nutné ji nosit dle instrukcí lékaře. Efekt sklerotizace závisí na době a důslednosti v nošení těchto punčoch.Ihned po ošetření je nutné půl hodiny až hodinu intenzivně chodit. Tři dny doporučujeme vyhnout se zátěžovému sportu i dlouhému stání na místě. Vhodným pohybovým režim je chůze. Nejméně den před a po sklerotizaci je třeba se vyhnout lékům ovlivňujícím srážlivost krve.